Tato webová stránka přináší informace o výzkumu perzekuce Čechů, československých občanů a obyvatel českých zemí v bývalém Sovětském svazu v letech 1918 – 1956, který je součástí výzkumného programu Slezského zemského muzea v Opavě a Slezské univerzity v Opavě, a navazuje na dosavadní výzkumy represí totalitních režimů v českých zemích. Představuje výzkumný projekt podporovaný Grantovou agenturou České republiky, charakterizuje strukturu perzekucí a jejich oběti, informuje o pramenech a literatuře k této problematice.

Součástí stránky je i nabídka pomoci při pátrání po osudech nezvěstných osob, jejichž stopy mizí na území někdejšího Sovětského svazu. Slezské zemské muzeum bude v evidenci obětí perzekuce pokračovat i po ukončení dosavadního výzkumného projektu.

Provozovatel stránky:
Slezské zemské muzeum, 746 01 Opava, Nádražní okruh 31, tel./fax: +420 553 622 999
e-mail: szmo@szmo.cz

Aktuality

Výstava v polském Kutně

Velvyslanec ČR ve Varšavě Jan Sechter se 8. ledna 2012 zúčastnil vernisáže výstavy „Katyń – Paměť polského národa. Osudy obětí ze Zaolzí a z jiných míst dnešní České republiky“ na radnici města Kutno v Lodžském vojvodství. Výstava, připravená Kongresem Poláků v ČR ve spolupráci se Slezským zemským muzeem v Opavě, vychází především z dokumentace, nashromážděné dlouhodobým výzkumem obětí perzekuce v SSSR. Pořadatelé z Regionálního muzea v Kutně zdůraznili mj. jednu z obětí zločinu v Katyni – majora Jana Pyszka, rodáka z Mostů u Jablunkova, který před válkou působil u 37. pluku pěchoty v Kutně. Výstava potrvá do 20. 1. 2012. Ke stažení: zpráva z výstavy převzatá z oficiálních stránek muzea v Kutně.

Studie o Katyni v ruštině

Administrátor webových stránek Katyňské knihovny (Библиотека «Катынь») 2. 12. 2011 sdělil, že stránky mají nový vzhled i strukturu. Na stránce Библиотека tam lze najít v ruském překladu i zásadní studii o českých a slovenských souvislostech katyňského zločinu. Výsledky našich dlouhodobých výzkumů této problematiky tak mohou sloužit i ruské veřejnosti.

Мечислав Борак, «Преступление в Катыни и его чешский и словацкий контекст».
http://www.katyn-books.ru/library/prestuplenie-v-katyni-i-ego-cheshskiy-i-slovatskiy-kontekst.html

Podíl generála L. Z. Mechlise na politických represích

Pro potřeby členů Výboru pro udělování čestného občanství a cen města Ostravy při Zastupitelstvu města Ostravy byla na podzim roku 2011 provedena analýza podkladů ke zhodnocení osobnosti generála L. Z. Mechlise a jeho odpovědnosti za politické represe v SSSR. Z archivních dokladů získaných během řešení projektu ve Státním archivu Žitomirské oblasti byla doložena i jeho přímá odpovědnost za mimořádně vysoký počet obětí politických represí v tomto regionu, jež značně postihly i místní českou menšinu.

K historii německých válečných zajatců

Nová publikace Tomáše Staňka představuje shrnutí jeho dosavadních přípravných textů o frontové síti GUPVI-NKVD v českých zemích v roce 1945, o postavení německých válečných zajatců v českých zemích v letech 1945-1948, či o návratech „Čechoslováků“ ze sovětského zajetí, a pomocných textů spolupracovníka Z. Vališe, jež se týkaly archivních dokumentů z domácích vojenských a bezpečnostních zdrojů. Tyto faktografické podkladové materiály se staly východiskem pro sestavení monografie, v níž je v kontextu situace německých válečných zajatců na československém území pojednáno rovněž o zajatcích původem z českých zemí, kteří za války sloužili v německé branné moci a po svém zajetí prošli sovětskými zajateckými tábory. Práce je prvním pokusem o nastínění této problematiky a opírá se o zjištění získaná z domácích a zčásti též zahraničních archivních pramenů, odborné literatury i zpráv pamětníků. Jejím záměrem je v první řadě poukázat na historické skutečnosti, jimž dosud nebyla z české strany věnována náležitá pozornost, nikoli podat ucelený a obraz všech relevantních stránek daného tématu. Snaží se především o soustředění a interpretaci základní faktografie a o postižení stěžejních charakteristik situace válečných zajatců, kteří se ve sledovaném období ocitli pod pravomocí československých orgánů. Vydalo ji Slezské zemské muzeum v Opavě a lze ji objednat v muzejním obchodě na webové stránce muzea, e-mailem na adrese david.fiser@szmo.cz nebo telefonicky na čísle: 553 622 999 (p. David Fišer). Zde ke stažení české a německé resumé.

STANĚK, T. Němečtí váleční zajatci v českých zemích v letech 1945-1950: Nástin vybraných problémů. Opava, Slezské zemské muzeum 2011. 212 s. ISBN 978-80-86224-89-3.

Dokumenty z archivu objevily hrdinu

Na pietní slavnosti 1. 9. 2011 v Památníku II. světové války v Hrabyni byla na symbolický hřbitov obětí a hrdinů války umístěna pamětní deska Jana Borovce z Ostravy. Teprve nalezení dokumentů v Ústředním archivu Ministerstva obrany Ruské federace v Podolsku prokázalo, že Jan Borovec, který byl po otci německé národnosti a musel za války narukovat do wehrmachtu, sloužil od podzimu 1943 v Rudé armádě jako rozvědčík-radista 3. Běloruského frontu, byl vysazen do okolí Hitlerova hlavního stanu ve východním Prusku a po dopadení nacisty byl popraven. Řešitel během slavnosti blíže připomenul tohoto hrdinu, jehož osud se stal podkladem pro námět a scénář hodinového dokumentárního filmu České televize Abiturienti, který se v létě 2011 natáčel v Kaliningradské oblasti RF a ve východním Polsku a bude se vysílat v květnu 2012. Zde ke stažení námět filmu. Viz také zpráva ze stránek Generálního konzulátu Ruské Federace.

Z německého koncentráku do sovětských gulagů

První nacistické transporty Židů z Ostravy, Katovic a Vídně v říjnu 1939 směřovaly do Niska nad Sanem, kde si Židé měli vybudovat koncentrační tábor. Bylo v něm ale uvězněno jen asi pět set osob, zatímco většinu z téměř pěti tisíc deportovaných Židů zahnaly stráže SS na území Sovětského svazu. Sovětské úřady však ilegální přechod státní hranice trestaly uvězněním v táborech nucené práce, gulazích. Další běženci, kterým se podařilo šťastně přejít hranici a usadit se v okolí Lvova, byli později spolu s místním obyvatelstvem deportováni na Sibiř. Tyto represe postihly většinu z asi osmi set Židů z Ostravska, zahnaných tehdy do Sovětského svazu. Archivní dokumenty dokládají, jak se pokoušeli navázat spojení s československými úřady v exilu, i jak se vyrovnávali s novými životními podmínkami. Sledují rovněž jejich další osudy poté, co se ocitli v gulazích nebo ve vyhnanství. Z dobových dokumentů a svědectví byl sestaven přehled míst v Sovětském svazu, ve kterých byli vězněni nebo internováni až do doby, než jim amnestie umožnila vstoupit do československého zahraničního vojska. Studii doplňují příběhy několika židovských rodin z Ostravy a okolí, které patřily k obětem represí. Vyšla ve sborníku Ostrava, který pravidelně vydává Archiv města Ostravy, lze jej objednat na stránkách archivu nebo mailem archiv@ostrava.cz. Zde ke stažení české resumé.

BORÁK, M. Z nacistického koncentračního tábora do sovětských gulagů. (Osudy ostravských Židů z transportů do Niska nad Sanem). Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, sv. 25, Ostrava 2011, s. 97-135. ISBN 978-80-86904-33-7.

České souvislosti katyňského zločinu

Kniha vydaná v polštině shrnuje výsledky dlouhodobého výzkumu, který týkal osob, jež se narodily, nebo těsně před válkou žily a pracovaly na území dnešní České republiky a staly se oběťmi tzv. katyňského zločinu. Byli to především Poláci z dnešní české části Těšínského Slezska (tzv. Zaolzie), která byla v roce 1938 připojena k Polsku. Když začala II. světová válka, účastnili se místní muži obrany před německým útokem. Po ústupu armády na východ Polska však byli zajati Sovětskou armádou. Polští důstojníci a příslušníci policie byli deportováni do zajateckých táborů a na jaře roku 1940 byli na příkaz z Moskvy povražděni. Symbolem tohoto zločinu se stala obec Katyň nedaleko Smolenska, ale patří sem i Poláci postřílení v Charkově, Tveru nebo v ukrajinské Bykovni. Bylo jich celkem asi 22 tisíc, mezi nimi 485 obětí z území dnešní České republiky, spolu s dosud neověřenými případy celkem 546 osob. Necelou polovinu z nich, celkem 230 osob, tvoří ti, kteří se v českých zemích narodili, ostatní se tu v době krátce před začátkem války přistěhovali nebo sem byli služebně přiděleni. Kniha přináší životopisy všech těchto obětí, verifikované v archivních zdrojích, literatuře i při kontaktech s příbuznými; asi polovina obětí má v knize svou fotografii. Jsou v ní též informace o historii a výsledcích dosavadních výzkumů této problematiky, o použitých archivních pramenech a literatuře, o kritériích pro evidenci obětí, o původu a struktuře obětí. Publikaci uzavírá přehled o tom, jak se v České republice připomíná památka obětí katyňského zločinu. Vydalo ji Slezské zemské muzeum v Opavě a lze ji objednat v muzejním obchodě na webové stránce muzea, e-mailem na adrese david.fiser@szmo.cz nebo telefonicky na čísle: 553 622 999 (p. David Fišer). Zde ke stažení resumé česky, rusky a anglicky.

BORÁK, M. Ofiary Zbrodni Katyńskiej z obszaru byłej Czechosłowacji. Opava, Slezské zemské muzeum 2011. 320 s. ISBN 978-80-86224-81-7.

Zemřel náš spolupracovník Evžen Topinka

Ve věku nedožitých sedmdesáti let 12. 6. 2011 v Kyjevě náhle zemřel dlouholetý předseda krajanského spolku Česká beseda ve Lvově ing. Evžen Topinka, mimořádný znalec a neúnavný propagátor česko-ukrajinských vztahů, zároveň též aktivní spolupracovník všech našich výzkumů českých a československých obětí politických represí v bývalém SSSR. Podílel se rovněž na shromažďování podkladů o perzekuci ukrajinských Čechů pro náš současný projekt. Se zamyšlením nad výsledky své práce v oblasti dokumentace a rehabilitace obětí politické perzekuce vystoupil i v dokumentárním filmu České televize Zatajené popravy (2009). Jeho zkušenosti, odborná erudice, mimořádná pracovitost a přátelská vstřícnost nám budou velmi chybět. Čest jeho památce! Ke stažení: podrobný nekrolog.

BORÁK, M. Evžen Topinka (*15. 11. 1941 – † 12. 6. 2011). Slovanský přehled 97, 2011, č. 3-4, s. 406-408. ISSN 0037-6922.

Přednášky v Muzeu Gulagu v Moskvě

V nedávno otevřeném Státním muzeu historie Gulagu v Moskvě se 9. 6. 2011 uskutečnily dvě přednášky členů řešitelského týmu pro širší i odbornou ruskou veřejnost: M. Borák zde představil výsledky českých výzkumů v přednášce Češi a Slováci perzekvovaní v SSSR, D. Janák doplnil aktuální muzejní výstavu „Zóna. Uranové tábory na Čukotce“ přednáškou Atomový gulag v ČSR, v níž uvedl fakta o táborech na Jáchymovsku. Přednášky byly spojeny s doprovodem dokumentárních filmů a rušnou besedou s posluchači, jež se protáhla až do pozdních nočních hodin. Mezi posluchači bylo hodně mládeže, přišli i někteří ruští historici a zvláště příslušníci české menšiny v Moskvě. Akci zorganizovalo České centrum v Moskvě a s vedením muzea byla dohodnuta další spolupráce, jež může mít pozitivní dopad i na řešení projektu. Ke stažení: program přednášky.

Historie politických represí v SSSR

V Muzeu a společenském centru A. Sacharova v Moskvě se ve dnech 6. – 8. 5. 2011 konala konference Historie politických represí a odporu proti nesvobodě v SSSR (История политических репрессий и сопротивления несвободе в СССР), která byla již IX. ročníkem soutěže učitelů z celé Ruské federace a Kazachstánu s pracemi na toto téma. Na pozvání MZV ČR se konference zúčastnil řešitel projektu, který zde přednesl příspěvek Represe Čechů a československých občanů v SSSR v letech 1918-1956 (Преследование чехов и граждан Чехословакии в СССР в 1918-1945 гг.), v němž zmínil i výsledky výzkumu v rámci projektu GA ČR. Zároveň byl promítán dokumentární film Zločin jménem Katyň, který vychází z výsledků výzkumu. Příspěvek (ke stažení zde) spolu s ohlasy z diskuse bude publikován ve sborníku:

Школьные уроки по теме «История политических репрессий и сопротивления несвободе в СССР». Итоги Девятого межрегионального конкурса учителей истории, обществознания и литературы в 2010/2011 учебном году. Науч. ред. И. А. Мишина. Москва: Права человека, 2012.

Výstava v Senátu Polské republiky ve Varšavě

Výstava fotografií a dokumentů o obětech katyňského zločinu původem z českých zemí, připravená ve spolupráci Slezského zemského muzea s Kongresem Poláků v ČR, se stala reprezentativní akcí Velvyslanectví ČR ve Varšavě, jež měla představit polské veřejnosti výsledky českého výzkumu obětí katyňského zločinu. V mírně upravené podobě byla pod názvem „Katyń – Pamięć Narodu Polskiego“ instalována od 25. 5. do 3. 6. 2011 v budově Senátu Polské republiky. Součástí prezentace byla též přednáška o obětech Katyně pro členy Komise pro emigraci a styk s Poláky v zahraničí při Senátu Polské republiky a přednáška pro veřejnost v Domě setkávání s historií ve Varšavě. Na vernisáži ocenili výsledky výzkumu a vydání monografie na toto téma maršálek Senátu RP Bogdan Borusewicz i velvyslanec ČR ve Varšavě Josef Sechter. Koncem roku byl v této souvislosti řešitel projektu oceněn polskou medailí „Pro Patria“. Program výstavy zde ke stažení.

Památník katyňským obětem

Několik let trvající příprava podkladů pro chystaný památník obětem katyňského zločinu z českých zemí, včetně verifikace jmen asi 500 obětí a definitivní úpravy textu k umístění na památník, byla 19. dubna 2011 zakončena odhalením pamětních desek se jmény obětí u památníku II. světové války v Českém Těšíně. Akci organizovaly Město Český Těšín a Kongres Poláků v ČR a její součástí byla i studentská konference na polském gymnáziu v Českém Těšíně, na níž byl přednesen příspěvek Oběti katyňského zločinu z Těšínska. Zde ke stažení text na pamětních deskách.

Verifikace Slováků pochovaných v Bykovni

Na žádost Ústavu pamäti národa v Bratislavě byla v prosinci 2010 pro Kancelář prezidenta Slovenské republiky provedena verifikace seznamu osob popravených v letech 1937-1938 v Kyjevě a pochovaných v lese u obce Bykovňa poblíž Kyjeva. Podle údajů elektronické databáze projektu byly vyhledány archivní zdroje, jež umožnily určit celkem 20 obětí perzekuce, zjistit jejich národnost, základní životopisná data a okolnosti perzekuce.

The First Deportation of the European Jews

Původní český text monografie o transportech do Niska nad Sanem, který účastníci ostravské konference k 70. výročí transportů obdrželi na DVD, byl později s využitím přednesených příspěvků a nově vydaných studií značně doplněn, rozšířen o dokumentační přílohy a vědecký aparát, a díky Slezské univerzitě v Opavě a sponzorské podpoře České spořitelny byl vydán v angličtině. Monografie podrobně popisuje přípravu a průběh prvních hromadných transportů Židů v nacisty okupované Evropě, které vyjely v říjnu 1939 z Moravské Ostravy, Vídně a Katovic. Směřovaly na východ okupovaného Polska do Niska nad Sanem, kde si Židé pod dozorem stráží SS měli postavit koncentrační tábor. Akce řízená Adolfem Eichmannem postihla na pět tisíc Židů z českých zemí, Polska a Rakouska. Většinu vězňů však zahnaly stráže SS na území Sovětského svazu, kde byli znovu uvězněni v sovětských koncentračních táborech – gulazích. Studie podává komplexní přehled světové historiografie na toto téma, hodnotí příčiny, průběh a význam transportů do Niska a snaží se zjistit jejich místo v genocidních plánech nacistů. Značnou pozornost věnuje nejen vězňům tábora v Nisku nad Sanemm, ale i osudům většiny deportovaných Židů, kteří se dostali do sovětských gulagů. Sleduje rovněž příběhy vězňů, které z gulagů zachránila amnestie v souvislosti se vstupem do československého vojska v SSSR. Ke stažení: obálka knihy a resumé česky, anglicky, rusky, polsky, německy a hebrejsky.

BORÁK, M. The First Deportation of the European Jews. The Transports to Nisko nad Sanem (1939–1940). Opava, Silesian University 2010. 352 s. ISBN 978-80-7248-596-3.

Výstava dokumentů o zločinu v Katyni

Přímou vazbu na problematiku výzkumu měla odborná příprava (scénář, zajištění exponátů, digitalizace dokumentů, kontrola instalace a přednáška při vernisáži) výstavy fotografií a dokumentů získaných během řešení projektu, jež byla k 70. výročí katyňského zločinu připravena ve spolupráci Slezského zemského muzea v Opavě s Kongresem Poláků v ČR (Mgr. Marian Steffek). Pod názvem Katyń – Pamięć Narodu Polskiego / Katyň – paměť polského národa byla instalována od 28. 4. do 9. 5. 2010 v Těšínském divadle v Českém Těšíně a od 18. 5. do 15. 6. 2010 v Památníku II. světové války v Hrabyni. Představuje výsledky výzkumu asi 500 obětí katyňského zločinu původem z českých zemí. Jejich osudy představila popularizační publikace, která slouží jako průvodce výstavou a obsahuje i soupis obětí. Vernisáže se zúčastnili mj. velvyslanec ČR v Polsku Jan Sechter, generální konzul RP v Ostravě Jerzy Kronhold, zástupce IPN ve Varšavě Andrzej Zawistowski a desítky členů Katyňské rodiny v ČR, sdružující pozůstalé po obětech. Zde ke stažení: pozvánka na výstavu, publikace Katyń – Pamięć Narodu a její obálka. Na serveru i-region.eu vyšel rozhovor o výstavě: česky a polsky.

Katyń – Pamięć Narodu. Publikacja okolicznościowa z okazji 70. rocznicy zbrodni katyńskiej / Katyň – Paměť národa. Sborník k 70. výročí katyňského zločinu. Český Těšín, Kongres Poláků v ČR 2010. 64 s. ISBN 978-80-87381-01-4.

Ohlasy letecké tragédie ve Smolensku

Tragická katastrofa polského vládního letadla ve Smolensku 10. 4. 2010, při níž zahynul prezident Lech Kaczyński a 95 dalších významných představitelů polského státu i veřejného života, mimořádně oživila zájem o historii katyňského zločinu a tudíž i o výsledky českých výzkumů na toto téma. Uskutečnilo se mnoho aktuálních vystoupení řešitele ve zpravodajských a publicistických pořadech České televize a Českého rozhlasu, a s aktuální situací souviselo i zařazení dvou dokumentárních filmů, vzniklých v průběhu výzkumu a z jeho podkladů – Zločin jménem Katyň (11. 4. 2010 na ČT 2) a Lebka (18. 4. 2010 na ČT 1). Uskutečnil se i seminář a přehlídka filmů o katyňském zločinu v Instytutu Pamięci Narodowej ve Varšavě, jež byly už dávno předem naplánovány na 14. 4. 2010. Toho dne došlo k převozu ostatků obětí z Ruska do Varšavy, takže přednáška řešitele o obětech zločinu původem z českých zemí a prezentace dokumentárního filmu o této problematice probíhaly v emotivně vypjaté atmosféře.

Proti omezování přístupu k informacím

Řešitelský tým se v říjnu 2009 připojil k mezinárodní solidaritě badatelů v rámci výzvy společnosti Memoriál, Moskevské Helsinské skupiny, Všeruského hnutí Za lidská práva a dalších organizací, jež vyzvaly k podpisové akci za zastavení trestního stíhání profesora V. N. Supruna z Pomořské státní univerzity v Archangelsku a náčelníka informačního centra správy vnitra Archangelské oblasti plukovníka A. V. Dudareva, obviněných z porušení zákona na ochranu osobních údajů při vytváření archivní dokumentace osudů válečných zajatců pro vydání pamětních knih obětí perzekuce v SSSR. Řešitel rovněž zpracoval příspěvek kritizující toto omezování přístupu k informacím, který byl publikován v ruském překladu (k dispozici ke stažení z webu polského ministerstva zahraničí):

BORÁK, M. O faľsifikatorach istorii. Jevropa. Žurnal Poľskogo instituta meždunarodnych del, tom 9, 2009, Nr 2 (31), s. 15-18.

Oběti „velkého teroru“ z Ostravska

V období tzv. velkého teroru v Sovětském svazu v letech 1937 – 1938 bylo z politických důvodů popraveno asi čtvrt milionu obyvatel, včetně asi pěti set dosud zjištěných Čechů a československých občanů, kteří tam tehdy z různých důvodů žili. Jejich jména mohl zjistit archivní výzkum až po více než půl století, neboť sovětský režim fakta o popravách přísně utajoval. Studie podává charakteristiku dobových příčin a motivů politické perzekuce, jejího průběhu, rozsahu a významu, včetně specifického přístupu sovětských úřadů k národnostních menšinám. Všímá si především obětí z řad československých přistěhovalců, mezi nimiž byli i četní občané původem z Ostravska. U osob zastřelených příslušníky moskevské správy bezpečnosti NKVD mohly být z dochovaných vyšetřovacích spisů zrekonstruovány i jejich životní osudy. Většinou byli obviněni ze špionáže, až již to byl dělník Vladislav Petras z Moravské Ostravy, elektromontér Richard Kaša z Ostravy-Pustkovce, ekonom Rudolf Uvíra z Opavy, inženýr Viktor Polák z Lazů nebo důstojník z povolání Wilhelm Lobkowicz z Frýdku, potomek méně známé větve šlechtického rodu Lobkowiczů, příbuzný Mons. Františka Václava Lobkowicze, dnešního biskupa ostravsko-opavského. Studie vyšla ve sborníku Ostrava, který pravidelně vydává Archiv města Ostravy, lze jej objednat na stránkách archivu nebo mailem archiv@ostrava.cz.

BORÁK, M. Oběti „velkého teroru“ v Sovětském svazu v letech 1937–1938 původem z Ostravska. Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, sv. 24, Ostrava 2009, s. 9-40. ISBN 978-80-86904-33-7.

První deportace evropských Židů

Na mezinárodní vědecké konferenci První deportace evropských Židů. Transporty do Niska nad Sanem 1939 – 1940, uspořádané pod záštitou ministra zahraničních věcí ČR J. Kohouta, hejtmana Moravskoslezského kraje J. Palase a primátora města Ostravy P. Kajnara Slezskou univerzitou v Opavě a Ostravskou univerzitou 14. 10. 2009 v Ostravě, byly představeny i dílčí výsledky výzkumu našeho projektu. Konference měla připomenout 70. výročí transportů Židů z Protektorátu Čechy a Morava, Horního Slezska a Rakouska do koncentračního tábora u Niska nad Sanem, které jako první v Evropě vyjely už v říjnu 1939. Jejím cílem bylo zhodnotit výsledky dosavadního výzkumu prvních deportací a porovnat transporty z Moravské Ostravy s jejich u nás méně známými obdobami, jež směřovaly do Niska z Katovic a z Vídně. Na konferenci se sešli především historici, ale též muzejníci, archiváři, novináři, učitelé, kulturní pracovníci, zástupci židovských obcí, odbojových sdružení a další zájemci z řad studentů a veřejnosti.

Referát Mečislava Boráka ze Slezské univerzity se zaměřil na celkovou charakteristiku prvních židovských transportů se zvýrazněním fenoménu Niska nad Sanem a podal kritický přehled stavu zpracování této problematiky v dosavadní české i světové historické literatuře. Jana Dvořák ze Slezské univerzity zmapoval transporty z Vídně a zdůraznil i osudy téměř 1400 vídeňských Židů zahnaných strážemi SS k sovětským hranicím, kteří až na výjimky skončili v sovětských gulazích. Jacek Proszyk z Židovské náboženské obce v Bielsku-Białé přichystal příspěvek o záhubě těšínských a bielských Židů. Lukáš Přibyl, známý tvůrce dokumentárních filmů o holocaustu, popsal osudy třetího transportu z Moravské Ostravy, který místo v Nisku nad Sanem skončil v hornoslezském Sosnowci. Vězni z tohoto transportu se nakonec dostali na Slovensko, kde jejich osudy podrobně sledoval Eduard Nižňanský z Univerzity Komenského v Bratislavě. O tíživé situaci Židů na Lublinsku a v okolí tábora v Nisku nad Sanem pojednal příspěvek Roberta Kuwałka ze Státního muzea Majdanek. Blažena Przybylová z Archivu města Ostravy připomenula životní příběh ostravského podnikatele Eduarda Grafa, který se po vyhnání z Niska do Sovětského svazu prostřednictvím svých obchodních kontaktů pokusil získat vízum do Švédska, ale neuspěl, a na následky věznění v gulagu posléze zemřel. Tomáš Novotný z Ostravské univerzity doplnil konferenci životopisem Imricha Lichtenfelda, který se stal tvůrcem pověstného izraelského bojového umění Krav Maga a instruktorem izraelských elitních jednotek Hagana a Palmach. V rámci bohaté a živé diskuse k jednotlivým referátům vystoupili i dva pamětníci, synové někdejších vězňů deportovaných do Niska nad Sanem – Josef Salomonowic z Vídně a Petr Bachrach z Haify. Konferenci pozdravil alespoň dopisem jeden z posledních žijících účastníků transportu Otto Windholz-Winecki, který dnes žije v Austrálii.

Účastníci konference dostali k dispozici na nosiči DVD text české monografie o transportech do Niska doplněný vědeckým aparátem a výběrem německých archivních dokumentů vztahujících se k tématu. Konference měla široký ohlas v rozhlase, televizi i v denním tisku. Ke stažení: pozvánka na konferenci, program, podrobná zpráva z konference. Článek v časopise Terezínská iniciativa k připomínce výročí je ke stažení na webu sdružení.

Zatajené popravy

Ve dnech 5., 6. a 7. března 2009 byl na programu ČT 2 vysílán dokumentární film ČT Ostrava Zatajené popravy, jehož námět, scénář i zpracování bezprostředně vycházejí z řešení projektu a dedikace grantu je uvedena i v závěrečných titulcích. Film režisérky Petry Všelichové pojednává o popravách Čechů a československých občanů v době velkého teroru v Moskvě, Leningradu, Kuropatech, Bykovni a Žitomiru. Přináší řadu rozhovorů s ruskými a ukrajinskými historiky i s příbuznými obětí perzekuce, prezentuje četné dosud nepublikované dokumenty o represích a přibližuje dobovou atmosféru. Natáčel se přímo na místech, kde jsou oběti represí uloženy, často ve značně nedůstojných podmínkách. Vysílání mělo u posluchačů mimořádný ohlas, jenž se projevil i v desítkách nových žádostí o nalezení rodinných příslušníků či známých, kteří beze stop zmizeli v bývalém Sovětském svazu. Film byl uveden na přehlídce festivalu Academiafilm v Olomouci, kde řešitel projektu jako scénárista filmu přednesl přednášku o perzekucích Čechů v SSSR a odpověděl na množství konkrétních dotazů. Ke stažení: anotace k filmu.

Shrnutí problematiky předválečných represí

Studie D. Janáka vychází z výsledků získaných dosavadními výzkumy v ruských archivech a bezprostředně tak navazuje na projekt GA ČR č 409/09/0779 „Formy a rozsah perzekuce Čechů, československých občanů a obyvatel českých zemí v Sovětském svazu (1918-1956)“. Zvýraznila některé z hlavních problémů výzkumu, např. důležitost správného určení státní příslušnosti obětí v ruských zdrojích (sovětské občanství, cizí státní příslušnost, osoby bez státní příslušnosti), neboť to hrálo v represivní politice sovětského režimu významnou roli. Autor se rovněž pokusil o alespoň předběžnou periodizaci politických represí vůči Čechům a čs. občanům, uvedl některé konkrétní příklady z ruských archivů i z relací MZV ČSR, zvýraznil rozdíly v rozsahu a intenzitě represí. Připomněl rovněž, že teprve analýza a zhodnocení údajů o obětech z vytvářené elektronické databáze může dosavadní hypotézy náležitě podložit. Ke stažení: anglické resumé studie.

JANÁK, Dušan. Věznění Čechů a československých občanů v Sovětském svazu 1918 – 1939. Slezský sborník, 2009, roč. 107, č. 2-3, s. 135-142. ISSN 0037-6833.

Archiv starších aktualit