Současný stav řešení problematiky

Problematika československých občanů a dalších obyvatel českých zemí včetně příslušníků českých menšin v zahraničí, kteří se stali oběťmi politických represí v bývalém Sovětském svazu, nemohla být z politických důvodů po půl století předmětem historického výzkumu. Až po pádu komunistického režimu se začaly objevovat první dílčí studie, jež ale sotva snesou srovnání se systematickým výzkumem v jiných evropských zemích, jejichž občané byli rovněž postiženi perzekucí v SSSR. V roce 2001 se z iniciativy Ministerstva zahraničí ČR uskutečnil první výzkumný projekt (RB 19/27/01), zaměřený na orientační průzkum ruských archivních fondů k této problematice. I když byl určen spíše pro potřeby diplomatické praxe, jeho výsledky poprvé komplexně zmapovaly okruhy perzekvovaných osob a verifikovaly zvolené metodické postupy výzkumu včetně možností heuristiky v ruských archivech (viz sborník Borák a kol.). Teprve projekt GA ČR (409/04/0779) podrobněji zkoumal formy, metody, celkový rozsah a vývoj perzekučních opatření, jež totalitní režim Sovětského svazu v letech 1918 – 1956 uplatňoval vůči československým občanům. Jeho výsledkem byly předběžné odhady rozsahu perzekuce, vymezení jednotlivých skupin i dílčí seznamy perzekvovaných, jež se staly základem počítačové databáze obětí perzekuce (blíže viz Borák, Výzkum...).

Vyjdeme-li z prací o perzekucích Čechů a československých občanů v SSSR publikovaných v posledních pěti letech, můžeme konstatovat, že došlo ke kvalitativnímu posunu od málo kvalifikovaných odhadů a dílčích sond až k vybudování základů pro systematický výzkum a k ověření prvních hypotéz. V české historiografii se objevily původní práce o trestním a vězeňském systému totalitního sovětského režimu (Litera, Voráček, Babka, Janák, Bystrov), některé si všímaly i věznění československých občanů ve věznicích a gulazích (Borák, Janák, Bystrov, Babka). Obsáhlá studie byla věnována politicky motivovaným popravám, jejíž součástí byla verifikace téměř jednoho tisíce popravených osob, včetně obětí tzv. katyňského zločinu původem z českých zemí (Borák). Oba tyto zásadní okruhy výzkumu – oběti věznic a gulagů i oběti nezákonných poprav – jsou však dosud teprve na začátku systematického zkoumání, v jehož rámci bude nutné proniknout i k regionálním a resortním archivním zdrojům.

K nejlépe zpracovaným tématům dnes již patří problematika poválečných deportací československých občanů do SSSR, zvláště osudů ruské, ukrajinské a běloruské emigrace (Bystrov), ale i dalších internovaných osob a válečných zajatců (Polišenská, Kokoška). I zde je však zapotřebí náležitě doložit vazbu na ruské archivní zdroje. Právě studium v ruských archivech začalo důkladně objasňovat složitou problematiku válečných zajatců původem z českých zemí (Staněk), zpřesněny byly dosavadní znalosti o internaci československého legionu v SSSR (Friedl), a zčásti též o situaci uprchlíků z Podkarpatské Rusi (Jovbak, Richter, Vališ). Jen málo známá dosud zůstává perzekuce příslušníků českých menšin, i když se objevily nové relace o Volyni (Hofman-Širc-Vaculík) a Haliči (Topinka). Až na výjimky (Polišenská, Jirásek) chybí i hlubší pohled na problematiku repatriací ze Sovětského svazu do vlasti.

Postupně se zkvalitnilo i metodické zázemí výzkumu. Vznikly např. práce o specifice pramenné základny obětí (Borák), stejně jako práce o možnostech využití některých archivních fondů (Janák, Borák, Jirásek). Byly využity rovněž zkušenosti historiografie německé (Overmans), slovenské (Juriková), polské (Nowak, Represje...) a ruské (Buvina, Žertvy...) o obětech politických represí a válečných zajatcích. Mimořádným zdrojem informací je zvláště nejnovější odborná ruská literatura o problematice politických represí sovětského režimu (viz Výběrová bibliografie...), stejně jako nově zpřístupňované fondy některých ruských archivů.

Přes nesporný pokrok v postupu řešení této problematiky se ukázalo, že dosavadní výsledky výzkumu jsou stále ještě příliš torzovité a některá témata zachycují jenom povrchně. Způsobil to především mimořádně široký rozsah studia archivních fondů v ruských archivech, které bylo zapotřebí prozkoumat. Bylo to pro zaměření výzkumu naprosto nutné, navíc se to odehrávalo v nepříliš vstřícných podmínkách postsovětských archivů. I když se nakonec podařilo vybrat konkrétní fondy vhodné pro výzkum, jejich zpracování již nemohlo být z časových důvodů provedeno do potřebné hloubky. Tříletá lhůta pro řešení projektu byla příliš krátká, srovnatelné výzkumy sousedních zemí probíhaly mnohem delší dobu.

Odkazy na literatura k tématu projektu (vydanou v posledních pěti letech před podáním návrhu v roce 2008)

BABKA, L.: K počátkům sovětského vězeňství. (Utváření trestního a vězeňského aparátu v letech 1917-1924). In: Dvacáté století. Ročenka Semináře nejnovějších dějin Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Sest. M. Kovář, V. Nálevka. Praha, Univerzita Karlova – Filozofická fakulta 2004, s. 115-150.

BABKA, L.: The Soviet Gulag and the Czechoslovak Experience. In: Prague Perspectives (II): A New Generation of Czech East European Studies. Eds. L. Babka, P. Roubal. Prague, The National Library of the Czech Republic 2007, s. 189-205.

BORÁK, M.: České stopy v Gulagu. Z výzkumu perzekuce Čechů a občanů ČSR v Sovětském svazu. Opava, Slezské zemské muzeum 2003.

BORÁK, M.: Formy i rozmiar represji wobec Czechów i mieszkańców ziem czeskich w Związku Radzieckim do 1956 r. Stan Badań. In: Represje sowieckie, c. d., s. 323-341.

BORÁK, M.: Katyňský zločin a jeho oběti z Těšínského Slezska. Časopis Slezského zemského muzea, série B, r. 55, 2006, č. 3, s. 218-250.

BORÁK, M.: Popravy jako součást politických represí v SSSR a dosud zjištěné oběti z řad Čechů a československých občanů. In: Perzekuce československých občanů..., Část I, c. d., s. 117-236.

BORÁK, M.: Výzkum a evidence obětí perzekuce z řad Čechů, československých občanů a obyvatel českých zemí v Sovětském svazu v letech 1918 – 1956. In: Výzkum perzekuce..., c. d., s. 10-40.

BORÁK, M. a kol.: Perzekuce občanů z území dnešní České republiky v SSSR. Sborník příspěvků. Sešity ÚSD AV ČR sv. 38. Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2003.

BORÁK, M. – JIRÁSEK, Z.: Spisy dozoru Prokuratury SSSR a československé oběti politických represí. In: Perzekuce československých občanů..., Část I, c. d., s. 237-252.

BUVINA, G. O. : Knigi pamjati žertv političeskich repressij v Rossii i problemy učeta etich žertv. In: Výzkum perzekuce..., c. d., s. 90-94.

BYSTROV, V.: Odvlečení bývalých ruských a ukrajinských emigrantů z Československa. In: BORÁK, M. a kol., c. d., s. 275-313.

BYSTROV, V.: Osud generála. Praha, Academia 2007.

BYSTROV, V. Průvodce říší zla. Praha, Academia, 2006.

BYSTROV, V. Únosy československých občanů do Sovětského svazu v letech 1945 – 1955. Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu 2003.

FRIEDL, J.: Internace československých vojáků v SSSR 1939-1941. In: Perzekuce československých občanů..., Část II, c. d., s. 157-200.

FRIEDL, J.: Internace Východní skupiny československé armády v SSSR ve světle sovětských dokumentů. Slovanský přehled, 93, 2007, č. 1, s. 87-120.

FRIEDL, J.: Projevy perzekuce během internace Východní skupiny čs. armády v Sovětském svazu. In: Výzkum perzekuce..., c. d., s. 75-89.

HOFMAN, J.-ŠIRC, V.-VACULÍK, J.: Volyňští Češi v prvním a druhém odboji. I.-II. díl. Praha, ČSPB 2004.

JANÁK, D. Českoslovenští občané a Češi v sovětských věznicích a táborech (1918 – 1956). In: Perzekuce československých občanů..., Část I, c. d., s. 15-116.

JANÁK, D. Češi a českoslovenští občané v sovětských věznicích a táborech v letech 1918 – 1956. In: Výzkum perzekuce..., c. d., s. 34-43.

JANÁK, D.: Nasazení německých zajatců ze SSSR v Jáchymovských dolech (1947-1953). In: BORÁK, M. a kol., c. d., s. 229-263.

JANÁK, D. Sovětské vězeňství v letech 1917 – 1960. I. Od revolučního teroru do počátku GULAGu (1917 – 1929). II. Vznik, rozmach a úpadek GULAGu (1929 – 1960). Slezský sborník, 2006, roč. 104, č. 4, s. 278-291; 2007, roč. 105, č. 1, s. 20-44.

JANÁK, D. Sovětské vlivy v československém vězeňství 1948 – 1956. In: Po stopách nedávných dějin. Sborník k 75. narozeninám doc. Karla Kaplana. Ed. J. Pernes. Praha – Brno 2003, s. 153-168.

JANÁK, D. - JIRÁSEK, Z.: Průzkum zvláštních fondů ve Státním archivu Ruské federace. In: BORÁK, M. a kol., c. d., s. 207-221.

JIRÁSEK, Z.: K problematice repatriace československých občanů ze SSSR. In: Perzekuce československých občanů..., Část II, c. d., s. 357-385.

JIRÁSEK, Z. K repatriaci Čechoslováků ze Sovětského svazu na počátku 20. let 20. století. Východočeské listy historické, sv. 23-24, Hradec Králové 2005, s. 131-136.

JOVBAK, V.: Pravda o 1. čs. tankové brigádě v SSSR. Kroměříž 2004.

JURIKOVÁ, T.: Výskum v archívoch Ruskej Federácie na tému „Slovenské obete perzekúcie na území ZSSR v rokoch 1941-1956“. In: BORÁK, M. a kol., c. d., s. 222-228.

KOKOŠKA, S.: Činnost orgánů UPVI NKVD na československém území v letech 1944-1945. In: Perzekuce československých občanů..., Část II, c. d., s. 325-356.

KOKOŠKA, S.: Činnost orgánů UPVI NKVD na území Podkarpatské Rusi a východního Slovenska v letech 1944 – 1945. In: Výzkum perzekuce, c. d., s. 67-74.

LITERA, B. a kol.: Formování stalinského mocenského systému. Praha, HÚ AV ČR 2003.

NOWAK, E.: Dokumentowanie losów polskich jeńców wojennych na terenie ZSRR w Centralnym Muzeum Jeńców Wojennych w Łambinowicach – Opolu. In: Výzkum perzekuce..., c. d., s. 106-111.

OVERMANS, R.: Deutsche militärische Verluste im Zweiten Weltkrieg. 3. Aufl. München 2004.

OVERMANS, R.: Soldaten hinter Stacheldraht: Deutsche Kriegsgefangene des Zweiten Weltkriegs. München 2002.

Perzekuce československých občanů v Sovětském svazu (1918-1956). Sborník studií. Část I. – Vězni a popravení. Část II. – Zajatci a internovaní. Opava, Slezské zemské muzeum a Slezská univerzita 2007.

POLIŠENSKÁ, M. Čechoslováci v Gulagu a československá diplomacie 1945 – 1953. Praha- Bratislava, Libri-Ústav pamäti národa 2006.

POLIŠENSKÁ, M.: Rozsah a formy perzekuce osob zavlečených z území Československa do bývalého

SSSR v závěru 2. světové války podle pramenů z archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky. In: BORÁK, M. a kol., c. d., s. 264-274.

Represje sowieckie wobec narodów Europy 1944-1956. Pod red. D. Roguta i A. Adamczyka. Zelów, Atena 2005.

RICHTER, K.: Přes krvavé řeky. Čs. východní odboj bez cenzury a legend. Praha, Ostrov 2003.

STANĚK, Tomáš: Českoslovenští občané v systému GUPVI-NKVD v SSSR v letech 1945-1956 a něměčtí váleční zajatci v Československu v etapě 1945-1950. In: Perzekuce československých občanů..., Část II, c. d., s. 15-156.

STANĚK, T.: Internierung und Zwangsarbeit: Das Lagersystem in den böhmischen Ländern 1945-1948. Veröffentlichungen des Collegium Carolinum. Bd. 92. München, R. Oldenbourg Verlag 2007.

STANĚK, T.: Německé obyvatelstvo v českých zemích po roce 1945 (Česká historiografie v minulém desetiletí a mezinárodní kontext). In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Historica 33-2007. Sborník prací historických XXI. Olomouc, UP v Olomouci 2007, s. 183-203.

STANĚK, Tomáš: Občané předválečné ČSR v systému zařízení GUPVI NKVD-MVD v SSSR v letech 1945-1953 (vstupní úvaha). In: Výzkum perzekuce..., c. d., s. 53-66.

TOPINKA, E.: Mé zkušenosti z odkrývání stop po perzekvovaných na Ukrajině. In: Výzkum perzekuce..., c. d., s. 95-105.

TOPINKA, E.: Oběti perzekuce z řad Čechů na Ukrajině. In: BORÁK, M. a kol., c. d., s. 314-321.

VALIŠ, Z.: Čechoslováci v táborech a věznicích NKVD za druhé světové války. Výběr dokumentů z fondů VHA a Archivu MV ČR (materiálová studie). In: Perzekuce československých občanů..., Část II, c. d., s. 201-324.

VALIŠ, Z.: Heliodor Píka v boji za životy Podkarpatorusů. Ze sovětských gulagů do československé armády. Časopis Slezského zemského muzea, řada B, r. 105, r. 56, 2007.

VORÁČEK, E.: Diktatury 20. století. Problémy jejich výzkumu a interpretačních modelů. Stalinistický Sovětský svaz. Praha, HÚ ČR 2007.

VORÁČEK, E.: Vznik, vývoj a praxe moci násilí v Sovětském svazu 1917 – 1939. Základní problémy a historiografie. Slovanský přehled, 89, 2003, č. 2, s. 249-272.

Výběrová bibliografie k problematice politických represí v SSSR.Sestavili B. Belenkin, N. Vasiljeva. In: Výzkum perzekuce..., c. d., s. 125-266.

Výzkum perzekuce československých občanů v Sovětském svazu (1918-1956). Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, pořádané Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, Národním archivem České republiky a Slezským zemským muzeem 30. listopadu 2006 v Praze. Opava, Slezské zemské muzeum 2007.

Žertvy političeskogo terrora v SSSR. 4. izd. Moskva, Zveňja 2007.